BIBLICKÝ TEXT 

Proto řekni Izraelcům: Já jsem Hospodin. Vyvedu vás z egyptské roboty, vysvobodím  vás z vašeho otroctví a vykoupím vás vztaženou paží a velkými soudy. .  

(2. Mojžíšova 6,6) 

ZAMYŠLENÍ 

Dva moji přátelé dlouho nemohli najít práci, což je oba velmi tížilo.Oba měli rodinu, o kterou  se museli starat. Chodili na kurz, který jsem v našem sboru vedla a který se jmenoval  „Křesťanství a práce“. Během kurzu velmi otevřeně přemýšleli o své nezaměstnanosti a  trápily je zejména otázky týkající se jejich identity. Závisí moje hodnota na tom, jakou mám  ve světě práce relevanci? Nakolik se ztotožňuji s prací, kterou vykonávám? Jaký dopad na  mě má nezaměstnanost? Jak jsme jim naslouchali, začali jsme si uvědomovat, jak důležitá  je naše práce pro naši identitu. Bůh ustanovil v každém týdnu jeden den bez práce – šabat,  aby nám připomněl, že naše identita není určována naší prací.

Židé v Egyptě byli o šabatový odpočinek okradeni. Jako otroci museli bez ustání pracovat ve  faraonových službách. Ocitli se v pasti systému, který je vykořisťoval a uplatňoval absolutní  nadvládu nad Božím stvořením. Bůh se však s tímto stavem nehodlal smířit. Osvobodil svůj  lid z otroctví. Mimo Egypt, na poušti, mohli Židé opět slavit šabat. Při uctívání Boha si mohli  připomenout svou nejhlubší identitu. Byli vyvoleným a milovaným Božím lidem.

Proto je šabat pro nás všechny klíčový. Když uctíváme Boha a máme vzájemné společenství,  zakoušíme, že skrze dávání vždy také dostáváme. Jsme víc než to, co děláme a čeho  dosahujeme. Naše identita a důstojnost se nakonec nachází v uznání, že jsme – nezaslouženě – milované Boží děti. Práce nám pomáhá při budování našeho charakteru, ale  naše osobní hodnota není určena tím, co děláme. V den odpočinku se můžeme vzdálit od  své práce a nově zakusit Boží blízkost. S pomocí šabatového odpočinku, který ustanovil Bůh,  získáváme pokoj; naše hodnota jako lidské bytosti je založena na našem vztahu s Bohem.